Tosa Inu
Příspěvků: 21
• Stránka 1 z 3 • 1, 2, 3
RE: Tosa-inu
Mám doma pejska tosáka. Řekla bych, že nejjednodušší bude naučit povel FUJ. Ale to už by měla dávno umět. Učí se to hned jak si pejska přivezete domů. Jednodušše změníte intonaci hlasu, můžete trochu zvýšit hlas a jak pesan přestane tak ho pochválíte. Pokud chcete učit zůstaň, dáte povel sedni nebo lehni, poté zůstaň a jak chvilku vydrží tak hned pochválit plus odměnit pamlskem. Postupně budete prodlevu v pamlskách zvyšovat, ale je to běh na dlouhou trať a to nejhorší vás teprve čeká (puberta). Právě kvůli ní byste už povely měla mít zvládnuté, protože v té době obvykle pejsek ohluchne a je těžké něco ho naučit.
- Lucka
RE: Tosa inu
Dobrý den a kolik je fence? Mate nejakou fotecku?kdyztak poslete na email diavollina@seznam.cz.a muzete kdyztak neco napsat o ni...zatim
- Míša
RE: Tosa inu
dobrý den, my hledáme psa tak akorat na hlídání pozemku 2000m2, je tosa-inu i hlídač, poku d je hl9da4 a vy budete mit stenata tak se prosim ohlaste. dekuji mockrat s poozdravem sara
- sara
Tosa Inu - bojácnost
Ahoj, včera jsem si přivezl domů Tosí slečnu Aimi. Jsou ji již 3 měsíce. Byla vychovaná v rodině s dětmi. Asi jí chyběl kontakt s lidmi a zvířaty v okolí. Protože je velmi bojácná a na cizí lidi vrčí. Prý by potřebovala zvednout sebevědomí aby v budoucnu nebyla agresivní. Nevím jak na to. Poradí někdo? Díky.
- Dan
RE: Tosa Inu - bojácnost
Ahoj, měla jsem se svou fenečkou ten samý problém, bála se snad všeho, hluku, kol.bruslí,aut,kol,lidí,hlučných dětí.Přitom jinak ustrašená nebyla, naopak byla veliký bojovník, prostě jinak zdravé,živé štěně které mělo problém se strachem převážně jen venku.Byla špatně socializovaná.Od jejích 9týdnů s ní pracujeme, začali jsme chodit mezi lidi třeba si jen sednout a dívat se jak kolem nás chodí, nenechávali jsme fenečku ale hladit cizím pokud se bála, jezdíme hodně vlakem, autobusem atd.bereme jí do přírody i do města, všechno co jí zajímá (je hodně zvědavá)ji ukazuji a dám očuchat, mluvím s ní jak s malým dítětem. Domú si zvem hodně známých, chodí za námi děti i vnoučata a doma na svým je fenečka nejjistější.Výsledky se dostavují pomalu,je to běh na dlouhou trať ale stojí to zato.Dnes má naše holka 1 rok a je v pohodě, občas jí sice ještě něco vyleká ale už se jedná spíš o věci s kterýma se nikdy nesetkala a jsou hodně hlučné. Jinak je to už dnes velice sebevědomá fenečka.Ale stejně si i dnes někdy říkám že to, co jí někdo měl a nebyl ochoten nebo schopen dát do dvou měsíců věku já musela tak dlouho a pomalu napravovat. Tak držím palce a přeji hodně trpělivosti, štěňátko vám to tisíckrát vrátí. Pěkný den Eva Ž.
- Eva
Příspěvků: 21
• Stránka 1 z 3 • 1, 2, 3