Český strakatý pes

Český strakatý pes byl vyšlechtěn v roce 1954 p. Františkem Horákem a byl určen jen pro laboratorní účely. Výsledkem šlechtění měl být pes s odolnou a mírnou povahou, vysokou plodností a nenáročnou péčí. Ke křížení nebyla použita čistokrevná plemena, ale fena podobná německému ovčákovi a pes podobný hladkosrstému foxteriérovi. K prvnímu vrhu štěňat byl přikřížen německý krátkosrstý ohař. Od roku 1960 do osmdesátých let 20. stol. bylo plemeno pod názvem "Horákův laboratorní pes" používané pouze k laboratorním účelům. Od 80-tých let 20. stol bylo plemeno přejmenováno na českého strakatého psa a rozšířilo se mezi veřejnost. Dodnes se však řadí k plemenům velmi málo početným.

Český strakatý pes je plemeno velmi nenáročné na péči ani stravu. Je to velmi příjemný a skromný společník, který se prakticky přizpůsobí svému majiteli a jeho zvyklostem. Je ovšem vhodné psovi dopřát pravidelné procházky, protože má rád pohyb.

Na českém strakatém psu byla v laboratořích zkoumána epilepsie, proto se bohužel může u tohoto plemene někdy objevit toto nepříjemné "dědictví". Na epilepsii ovšem existuje celá řada léků, proto i takto postižený pes může prožít příjemný a plnohodnotný život.

Srst může být krátká, ale i dlouhá. Dlouhá srst potřebuje pravidelně pročesávat.


Anglický název:

Zkratka používaná v ČR: CSP