Jezevčík hladkosrstý standardní

 Jezevčík je všestranný lovecký pes, který byl vyšlechtěn v Německu. Jezevčíky dělíme podle velikosti na:
- standardní
- králičí
- trpasličí
a dále podle druhu srsti na:
- hladkosrsté
- dlouhosrsté
- hrubosrsté
Nejstarší zmínky o jezevčících jsou ze 14. - 15 stol. a zcela bezvýhradně se týkají hladkosrstého jezevčíka, který je pravděpodobně přímým příbuzným basetů a pinčů. Hladkosrstý jezevčík se řadí k nejstarším německým loveckým psům. Přibližně o sto let později se k hladkosrstému jezevčíkovi přikřížil španěl a vznikl dlouhosrstý jezevčík. Vznik drsnosrstého jezevčíka, se datuje o dalších sto let později – kdy byl v 17. - 18. stol. k hladkosrstému jezevčíkovi přikřížen knírač a Dandie dinmond teriér.

Jezevčíci jsou velmi chytří s velkým rozsahem uplatnění při lovu. Jsou výborní stopaři a osvědčili se i při práci na barvě. Stopu hlásí pronikavým nezaměnitelným štěkotem. Díky svému dlouhému tělu a krátkým nohám jsou výborní i při práci pod zemí.

V současné době je jezevčík využíván nejen jako lovecký pes, ale hlavně jako společník a rodinný pes.
Jezevčík miluje společnost své rodiny a dlouhé procházky.

Péče o srst hladkosrstého jezevčíka není náročná – postačí občasné kartáčování speciální gumovou rukavicí. Důležité je kontrolovat svislé uši kvůli případným zánětům zvukovodů. Jezevčíci často trpí potížemi s páteří, které se odvíjí od stavby jejich těla. Zvýšená pozornost by se měla věnovat chůzi do vysokých schodů - zvláště trpí-li jezevčík nadváhou. Jezevčíci často trpí potížemi s páteří, které se odvíjí od jejich stavby těla. Zvýšená pozornost by se měla věnovat chůzi do vysokých schodů, zvlášť trpí-li jezevčík nadváhou.

Zkratka používaná  v ČR: J